Poslední novinky 22. 07. 2016

Hasičská letní zábava

Hasičská letní zábava, 6.srpna 2016 od 19.00. Myslivecká chata Lípí.

Poslední výjezd

Záchrana osob a zvířat z výšky, z hloubky - Záchrana osob z lanové dráhy na Pustevny.

Záchrana osob z lanové dráhy na Pustevny.

Průběžné pořadí Beskydské ligy 2014
  • Muži: 0. pozice
  • Ženy: 0. pozide
Přejít na tabulku BL

Historie sboru

V roce 1924 vznikla v naší obci myšlenka založení sboru dobrovolných hasičů. Dne 21.4.1924 byla první ustavující valná hromada, svolaná zesnulým bratrem Františkem Krečmerem. Za lašskou hasičskou župu byli přítomni její starosta br. Robert Křenek, župní náčelník br. Eduard Klega , župní jednatel br. Josef Samek a okrskový náčelník br. Jindřich Novosad, župní pokladník br. Lambert Purek, předseda vzdělávacího odboru br. Alfréd Parma.

Do sboru se přihlásilo 40 činných a 20 přispívajících členů. Prvním starostou zvolen br. František Krečmer, který v této funkci setrval 9 let až do své smrti, náčelníkem Jan Mohyla a členy výboru byli: bratři Vojtěch Žídek, Viktor Pavliska, Jaroslav Leixner, Jan Bražina, Antonín Šrubař, Rudolf Pavliska, František Bužga, Jan Gach, Čeněk Gola, Karel Řehák, Jan Lhoťan, František Slováček, František Šigut, Jan Olivka, Cyril Malík, Jan Pavliska, Antonín Mikeska a Antonín Pečinka.

Sbor neměl vlastních finančních prostředků. Tehdejší firma Ferrum Frýdlant zapůjčila pro cvičení stříkačku /ruční/, umístěnou na horní Čeladné v tehdejších hutích. Okolní sbory byly požádány o přenechání starší výstroje a výzbroje. Jako první se zakoupil jeden cvičební řád, hasičské signály, trubky pro trubače, povelky a jiné v ceně 720 Kč. V roce 1925 byla zakoupena první ruční dvoukolová stříkačka od Vítkovických železáren za 1.734 Kč. V roce 1926 uvolnila obecní rada pro potřeby sboru částku 2.000 Kč, od zemské jednoty došel příspěvek 1.580 Kč a od pojišťovny a od různých organizací 962 Kč. Sbor požádal tehdejší obecní radu , aby z každé vstupenky na zábavu bylo odvedeno 50 hal. ve prospěch sboru, později však bylo od toho upuštěno. Byly zakoupeny berlovky, džbery, hadice, savice pro stříkačku a ostatní potřebné nářadí podle finančních možností. Bylo odebíráno 5 Hasičských věstníků a 2 výtisky Hasičské ochrany. Podle pokynů župních činitelů byly u každého sboru zřízeny záchranné stanice ve spolupráci s Červeným křížem.

Aby byly získány peněžní prostředky, byly každoročně pořádány pouťové a jiné zábavy, výlety a hrána divadla.V roce 1928 byla zakoupena výstroj pro 20 mužů, členové požádáni , aby si sami zakoupili plátěné obleky, které od nich sbor podle možnosti časem odkoupí. Byl zakoupen vůz ke stříkačce. Sbor si vypůjčil v tehdejší záložně 6.000 Kč, po požáru domku čp. 31 pořízeny pro sbor 2 háky a každý majitel domu vyzván, aby si pořídil hák. V tomto roce byly rovněž zahájeny prohlídky komínů a kontrola požárních pojistek. Poprvé byly rovněž ustaveny hlídky v době letního sucha a konána opatření k zajištění dostatku vody ve všech částech obce. V témže roce byla pořízena první samaritánská brašna v ceně 280 Kč.

V roce 1929 je v inventáři sboru evidována hodnota 19.861,80 Kč. Bratr Jan Mikeska pověřen dozorem nad skladištěm, umístěným z větší části v jeho hospodářských budovách. Různé hasební pomůcky byly rozmístěny ve vesnici u bratrů, kteří neodjížděli z Čeladné za prací.

Na schůzi dne 21.6.1930 bylo usneseno postavit část požární zbrojnice pro uschování stříkačky a nejnutnější výzbroje a výstroje. Výbor požádal obecní radu o stavební místo a dal vypracovat plán a rozpočet. Byl ustanoven stavební výbor za předsednictví br. Antonína Šrubaře. Zbrojnice má být postavena ještě v roce 1930 a v roce 1931 otevřena při příležitosti župního sjezdu. Bylo zprvu usneseno postavit nejdříve zbrojovnu a pal spolkovou místnost, schůze ze dne 14.9.1930 však rozhodla postaviti obě místnosti najednou. Stavbu prováděl stavitel Blažek z Frenštátu. Bratři se zavázali odpracovat na stavbě každý 100 hodin. Poněvadž měl sbor na hotovosti jen 3.000 Kč, bylo vypůjčeno u místního spořitelního spolku 40.000 Kč. Půjčku převzal na své jméno br. Krečmer, ručiteli byli bratři Antonín Šrubař, Jan Mohyla a Jan Janošec. Byly pořízeny bloky na prodej cihel a sběrací archy. Stavbu zbrojovny řídil br. Antonín Mikeska. Na dostavbu byla učiněna další půjčka 6.000 Kč.

Dne 14. června 1931 byla u příležitosti župního hasičského sjezdu v Čeladné slavnostně otevřena nová požární zbrojnice. Od 5 hodin ráno vyhrávala budíček Vítkova kapela z Ostravy. Před hostincem br. Josefa Mohyly bylo uvítání cizích sborů a hostů, v 1/2 10. odchod průvodu ke zbrojnici, proslovy a odevzdání klíčů zbrojířovi. Odpoledne bylo požárové cvičení, průvod do Lípí na výletistě, kde bylo sehráno loutkové divadlo v provedení br. Červenky, národní tance za vedení br. Jana Mikesky, a různé atrakce.

Na valné hromadě 7. února 1932 podaná celková zpráva o nákladech na stavbu požární zbrojnice, který činil 72.416,63 Kč. Stav dluhu 39.000 Kč. Sbor pořádal časté zábavy, výlety a slavnosti, aby mohl hradit úroky a po částech splácet tento dluh. Tato práce byla obtížná, neboť zasáhla krize i do naší obce, ale obětavostí činovníků a pochopením všech občanů se akce přece jenom zdařila. 29. července 1934 byla pořádána slavnost 10. výročí založení sboru s dožínkami v Lípí, čistý příjem 1.800 Kč.

V té době se zapojují do samaritánské služby první ženy. Nabádá se stále více k výchově občanů k civilní obraně. Byly zakoupeny 2 plynové masky pro cvičení. V roce 1937 čítá sbor již 102 členů, z toho 31 činných. Zakládá se první dorostenecké družstvo v počtu 14 členů, které je velmi aktivní, cvičení se zúčastňuje 100%ně a vystupuje v prostných cvičeních se sekyrkami i na okolních hasičských slavnostech.

V roce 1938 se konají cvičení civilní obrany a vše nasvědčuje k blížící se válce. Do obce přicházejí první uprchlíci z území zabraných Německem a Polskem, pořádají se sbírky pro tyto uprchlíky. V roce 1939 přebírá funkci starosty po br. Žákovi, který ji zastával od roku 1934, br. Viktor Pavliska. Tento ji zastával po celých 15 let, a to velmi svědomitě a obětavě. Do spolkové místnosti požární zbrojnice je nastěhována rodina uprchlíka, obec se zavazuje uhradit vzniklé škody.

Činnost sboru je omezena vydaným zákazem shromažďování, později činnost sboru jako nepolitická organizace znovu povolena.

V roce 1940 se zřizuje požární policie s povinnou účastí členstva. V roce 1941 zůstává požárnímu sboru ještě dluh 18.000 Kč, ale už se zase šetří na novou motorovou stříkačku, protože dosavadní stroj je často porouchán a nevyhovuje. S povolením obce je pořádána sbírka pro tento účel, protože již začátkem dubna dochází k zákazu pořádání tanečních zábav.

V roce 1942 přechází majetek požárního sboru podle nařízení protektorátního min. vnitra do majetku obce. Objednána motorová stříkačka fy Sigmund s příslušenstvím v ceně 33.300 Kč. Hasičská jednota se stává složkou obecního úřadu a okr. úřad v Místku přiděluje prostředky na potřebnou výstroj. Protektorátní úřady nepovolují změny funkcí, každý je povinen setrvat na svém místě.

Celá činnost pož. sboru v době okupace je poznamenána nátlakem okupantů. Rovněž zápisy se omezují na výpočet oběžníků za jednotl. roky a od ledna 1943 do konce války scházejí zápisy vůbec. První valná hromada byla po osvobození dne 27.1.1946 za účasti zástupců národního výboru Aloise Němce a Josefa Kurečky. Podaná zpráva za poslední 3 roky. Ubylo 29 členů, někteří zemřeli, jiní se odstěhovali do pohraničí. Ještě začátkem roku 1947 je malý zájem o práci sboru mezi členstvem. V červenci r. 1947 bylo rozhodnuto zakoupit pro mužstvo nový motorový vůz. Do autoškoly bylo vysláno 5 členů. Do prázdné sborové místnosti zakoupeno různé zařízení, opravena okna apod. V červnu 1949 byl zakoupen z autodílny z Frenštátu starší požární vůz zn. Steyer za 95.000 Kč. Vůz byl předělán v karosárně v Opavě. Na novou karoserii byly peníze získány vypůjčkou od členů. Dne 25.6. 1950 byla stříkačka a požární vůz slavnostně svěceny. Kmotry byli Rudolf Čunta, tehdejší předseda MNV, Jaromír Němec, tehdejší okr. tajemník KSČ, manželé Pavliskovi, Hermína Šrubařová, Antonín Lukšík, J. Mohyla, Marie Skočdopolová, manž. Leixnerovi a R. Chorovoský. Čistý zisk tehdejší slavnosti byl Kč 37.000,– od kmotrů obdržel sbor Kč 8.700,–. V roce 1950 zakoupena nová poplachová siréna. Koncem roku zemřel br. Viktor Pavliska a místo předsedy přebírá br. Josef Galas.

V roce 1955 proveden nábor nových členů , hlavně žen do sboru. Začalo se vyjednávat o přístavbě bytu k požární zbrojnici. Byla vykopána studna a opravena střecha.

V roce 1956 bylo rozhodnuto na valné hromadě přikročit k přístavbě v akci Z. Přítomný zástupce MNV R. Čunta přislibuje všestrannou pomoc. Plány zadány Ing. Kasíkovi. S přístavbou započata v roce 1958, v roce 1959 stavba zhruba postavena a zastřešena, ale k jejímu definitivnímu dokončení došlo až v roce 1963 pro různé těžkosti s materiálem a financemi.

V roce 1963 byla přístavba slavnostně odevzdána do užívání. První domovnicí byla Anna Odlevaková, která se vzorně starala o čistotu celé budovy.

V dalších letech se sbor zaměřil na důsledné provádění protipožárních prohlídek všech domů a objektů JZD, prováděly se přednášky na školách, hlavně velitelem Mohelníkem, získáváno žactvo do žákovského družstva a kroužků požární ochrany při pionýrské organizaci. Byly prováděny přípravy k oslavám 40. výročí založení sboru.

V každém roce byly získány nové členky, které utvořily jedno z nejúspěšnějších ženských družstev v okrese, a dorost. Všechna naše družstva mužů, žen a dorostu se zúčastňovala různých okrskových, okresních i krajských soutěží. Byla navázána družba s MJ ČSPO Horní Bečva.

MJ ČSPO pořádala rovněž zájezdy po republice, jichž se kromě členů MJ zúčastňovali též jiní hlavně starší spoluobčané.

Členové MJ se rovněž zapojili hlavně v době špičkových prací do pomoci JZD a na výstavbě obce v akci Z. rovněž v době povodní se členové vždy podle potřeby zúčastňovali zajišťovacích prací.

V současné době tvoří členskou základnu SDH 110 členů.

Z toho je 17 členů ve výjezdové jednotce, která je předurčena ke zdolávání požárů a jiných mimořádných událostí. Jedná se zejména o technické zásahy, olejové havárie, … Na tyto členy jsou kladeny vysoké požadavky jak z hlediska zdravotního tak i co se týče odborné a fyzické přípravy. Každý člen musí absolvovat ročně několik desítek hodin školení, řidiči-strojníci musejí provádět nezbytnou údržbu techniky, kondiční jízdy. Mimo to se také jednotka podílí na preventivně výchovné činnosti naší mládeže. Několikrát do roka jednotka provádí tzv. taktická cvičení, při kterých se zaměřuje na to jak se nejlépe vypořádat s podmínkami vzniklými u skutečného zásahu. Členové této jednotky musejí být vybaveni kvalitní výstrojí a výzbrojí, jelikož jsou při zásazích vystaveni vysokým rizikům. Náš sbor tvoří i soutěžní družstva dětí, mužů a žen, která se účastní soutěží v požárním sportu. Pravidelně jednou ročně se zúčastňuje družstvo nad 40. let soutěže o pohár starosty obce Pstruží. Mimo to náš sbor pokračuje v tradici pořádání zábav.

Na závěr musíme ocenit práci našich předchůdců od doby založení sboru. S vděčností a úctou vzpomínáme na naše členy. Děkujeme členkám SDH a manželkám, které byly natolik tolerantní pro zájmy svých manželů-hasičů, že pochopily, že čas strávený kolem činnosti sboru věnují ve prospěch obce-občanů. Děkujeme také obecnímu úřadu a sousedním sborům za pomoc a spolupráci.

Obec čeladná

Počátky obce lze položit pravděpodobně do 15. století (možná i na konec 14. stol.). První písemná zmínka o Čeladné však pochází až ze samého konce 16. století, kdy je vesnice zapsána v urbáři hukvaldského panství z roku 1581. Podle pověsti je název obce odvozen od čeládky, která docházela na Hukvaldy.

V 17. století vznikaly v horách skupiny stavějící se odpor proti vykořisťování. Z historie jsou známa jména zbojníků Ondráše a Juráše, kteří působili v celých Beskydech a podle pověsti měli jednu ze svých skrýší na vrcholu Skalka nad naší obcí. Avšak nejen zbojníci se toulali po beskydských lesích. V době třicetileté války vzniky bezpečnostní sbor, tzv. portáši. Jejich úkolem byla ochrana zemské hranice a přechodů přes ni. Portáši byli zrušeni v roce 1828.

Čeladná byla zpočátku ryze zemědělská obec, avšak od 16. století začíná v Beskydech (a později i v Čeladné) těžba železné rudy. Zhruba v roce 1678 zde byla zahájena výstavba dřevouhelné vysoké pece. V povodí řeky Čeladenky se v 18. a 19. století těžilo dřevo pro výrobu dřevěného uhlí, které se dodávalo do železáren.

Roku 1784 byl ve spodní části obce postaven kostel zasvěcený sv. Janu Nepomuckému. V roce 1936 byla u pramene Cyrilka vybudována dřevěná kaple a altán. V obci je několik sakrálních památek. Rokem 1786 začíná založením dolní školy dlouhý vývoj škol v naší obci. Nejvýznamnějším čeladenským učitelem byl bezesporu Josef Kalus, jemuž je věnována pamětní deska na Památníku Josefa Kaluse, bývalé prostřední školy. V roce 1977 byla otevřena nová školní budova, která slouží dodnes. V roce 1995-1996 byla provedena půdní nástavba, která proměnila vzhled školy, ale také vyřešila některé problémy budovy s plochou střechou.

Od roku 1880 působila v obci mechanická tkalcovna a výroba zápalek.

Na přelomu 19. a 20. století vznikly na okraji obce Lázně Skalka. V roce 1952 skončila lázeňská éra a z lázní se stala pobočka okresní nemocnice. V roce 2000 se nemocnice transformovala na Beskydské rehabilitační centrum.

V závěrečných letech 2. světové války byla obec jedním z center partyzánského odboje. Na území obce působili jak sovětští, tak i angličtí partyzáni. Jejich činnost dodnes připomínají pomníčky, kterých je v obci hned několik. Čeladná byla osvobozena dne 5. 5. 1945.

V bývalém areálu továrny v centru obce byla do roku 1994 posádka československé lidové armády, avšak od roku 1999 probíhá celková přestavba tohoto prostoru a vzniká nové centrum s náměstím, novými provozovnami i byty. V roce 2001 bylo v Čeladné otevřeno golfové hřiště a jezdecký areál.

Adresa Obecního úřadu: Čeladná 1, 739 12

Telefonické spojení na Obecní úřad: tel. 558 684 008, fax., 558 684 054

E-mailové spojení na Obecní úřad: celadna@iol.cz, celadna@applet.cz

Webové stránky Obecního úřadu: www.celadna.cz

Content

Být dobrovolným hasičem je jedinečná zkušenost pro celý váš život. Systémem vzdělávání a odborným výcvikem dosáhnete profesionálních znalostí. které budete využívat i ve svém osobním životě. Pokuď přijmete naše podmínky vstupu do řad dobrovolných hasičů, budete zařazeni do výcviku, kde vás seznámíme se základy hasičské abecedy. Další odborný růst záleží jen na Vašem individuálním přístupu.

Staňte se naším členem...

Více informací